POVÍDÁNI O IGINCE

Na poslední Gigin I vrh jsme se všichni moc těšili. U nás v Paleuru bylo jisté, že z tohoto vrhu zůstane jedna fenečka doma, a druhá zřejmě poputuje do Prahy ke kamarádům Lence a Jirkovi, kteří se na svůj budoucí přírůstek velmi pečlivě připravovali a před porodem Gigi u nás absolvovali několik návštěv. V den porodu Gigi jsem byla v kontaktu s Lenkou přes ICQ a nikdy nezapomenu na Jirkovu věštbu, kterou mi těsně před započetím porodu Lenka prostřednictvím tohoto média sdělila. "Budou to tři chlapečci a tři holčičky. A že se Jirka nemýlí, on je naše jasnovidka." Popravdě jsem se tomu v duchu zasmála, ale netvrdím, že bych takový vrh neuvítala.

Začal porod a kluci se střídali s holkami. První pejsek, který spatřil světlo světa byl Bucík a za ním hned vylezla Iginka. V té době jsem vůbec netušila, komu bude patřit, protože zadané byly všechny tři fenečky a není úplně profesionální si vybírat podle barvy. Celý výběr jsem proto odložila na pozdější dobu, kdy štěňátka otevřou očka a začnou se batolit. A nastalo velké dilema. Lenka u nás absolvovala hned několik návštěv a stále si nemohla vybrat. Dokonce jednu dobu uvažovala i o pejskovi, protože se jí střídavě líbili Bucík i Lasík (každý týden to měla jinak). Nakonec nastal den D, kdy už bylo jasné, že by se měla napevno rozhodnout, a já jsem podvědomě cítila, že právě Idea (Igi) by byla pro Lenku s Jirkou nejvhodnější. Ale jak to udělat, abych jim ji okatě nenutila a měli pocit, že si vybrali sami? :-D Zařídila to za mně náhoda. Iginka asi vyslyšela má tajná přání, a přesto že to vždy bylo štěňátko, které ze smečky příliš nevyčnívalo, ten den se doslova překonávala. Neustále byla v blízkosti Lenky a Jirky, lísala se k nim, rozvazovala jim tkaničky, chtěla na klín, a tak si je potvůrka získala, aniž bych ji musela příliš vychvalovat. Bylo jasné, že až se oba vrátí ze zahraniční dovolené, Igi poputuje do Prahy.

Už tehdy jsem si všimla, že z Igi roste moc hezká psí holka a měla jsem stavy, kdy jsem i trošku litovala, že jsem si nevybrala právě jí. Utěšovala mně pouze skutečnost, že se s ní snad nevidím naposled, a že i po odchodu z rodiště budeme nadále v kontaktu. Díky Lence a Jirkovi jsem měla možnost přerod Iginky v dospělého psa sledovat celkem pravidelně.

Dnes je z Igi už dospělá psí dáma, která ani v nejmenším nezapře svou maminku Gigi, ať už srstí nebo povahou. Ani mé tajné předpovědi, že z ní vyroste moc pěkná a elegantní fenka, nebyly úplně liché, což potvrdily velmi hezké výsledky na výstavách, kterých se Igi zúčastnila. A nejenom že je Igi krásná, ona je i velmi chytrá. Se svou paničkou Lenkou cvičí triky a prvky z dogdancingu, obedience a rekreačně i agility, a že jí to jde skvěle. Mezi další oblíbené aktivity Igi patří i coursing a nahánění vody z hadice při zalévání trávníku. Coursing si poprvé vyzkoušela u nás na zahrádce a dál pokračovala se svou paničkou v plnění licencí. Svou zapálenost pro tento sport také potvrdila na II. ročníku coursingového speciálu pro PRT, kde se umístila na prvním místě v amatérech.

Jinak má Igi spíše citlivou povahu a nemá ráda nervozitu a křik. U nás se dokáže vždy skvěle zařadit do smečky a nemá žádné konflikty s našimi fenkami, ani nepodrývá naši autoritu. Občas má sice pocit, že by se nemusela dělit o hračku nebo pelíšek, ale když se včas a rázně zakročí, velmi rychle pochopí, že s takovým chováním u nás nepochodí.

Pokud vyjdou všechna zdravotní vyšetření, doufáme, že do budoucna navíc obohatí i náš chov. Zatím má však čas, protože naší prioritou je fenku nejprve nechat vyzrát a krytí naplánovat velmi pečlivě s ohledem na malý počet vrhů, který po každé fence plánujeme.