POVÍDÁNI O JASMÍNCE

Jasmína, stejně jako Igi nebydlí s naší smečkou, ale díky jejím majitelům ji máme možnost často vídat. Dělá totiž společnost Lence a Jirkovi v Praze a je zároveň parťačkou Igi.

Když si u nás Lenka s Jirkou vybírali první fenku, ani ve snu je nenapadlo, že si za třičtvrtě roku přijedou ještě pro jednu. Vlastně ani já jsem v té době netušila, že připustím na podzim Alenku, a že v tomto roce odchováme ještě jeden vrh. Alenka sice měla nejvyšší čas na první štěňátka, ale do dalších štěňat tak rychle za sebou se mi moc nechtělo. Nakonec jsem ale vše zkonzultovala s přítelem a šli jsme do toho.

Lence se při jejich návštěvách u nás vždy velmi líbil Frazzle, a když jsem jí navíc čas od času poslala obrázek některého jeho potomka, byla ještě víc nahlodaná a odhodlaná si po Frazzlovi do budoucna pořídit fenku neboli Frazelínu, jak ji nazvala. Samozřejmě ji můj nápad, nakrýt Alenku Frazzlem, velmi navnadil, ale považovala pořízení druhé fenky tak rychle za sebou spíše za pošetilý nápad, než reálnou skutečnost. Alenka nám mezi tím kynula před očima a já stále uvažovala, jak Lenku přesvědčit, že fenku po Frazzlovi musí mít doma.

Nastal den D a Alenka začala rodit. Bohužel hned první fenečka porod nepřežila, což mi bylo samozřejmě líto, ale důležité bylo, že se dostala ven z porodních cest a porod pokračoval dál. Alenka hrdinně tlačila a bylo znát, že tento porod nebude zdaleka tak hladký jako u Gigi. Potřebovala více či méně mou pomoc, ale držela se statečně. Nakonec z ní vylezl konečně první, živý chlapeček (Jantar). Po chvilce odpočinku bez jakýchkoliv problémů porodila dalšího pejska (Jaspise) a vypadalo to, že je konec. Alenka spokojeně olizovala štěňátka, kojila a pospávala. Byla jsem trošku zklamaná, protože jsem chtěla aspoň jednu fenečku ve vrhu, ale na druhé straně se mi ulevilo, že to má Alenka za sebou. Při její velikosti a velikosti narozených štěňat jsem ani víc miminek neočekávala. Jak tak sedím a koukám na spokojenou rodinku, postřehnu, že Alenka má další stahy. Od posledního štěněte uběhly skoro 2 hodiny, takže jsem více méně celý porod považovala za uzavřený, ale když se stahy opakovaly a stávaly se častějšími a silnějšími, bylo mi jasné, že se ještě jedno štěně narodí. Na osud nevěřím, ale tehdy jsem narození Jasmíny považovala za osudové a bylo mi jasné, že osud chce, aby Lenka přece jen měla fenky dvě. Jsem moc ráda, že stejně tak to cítila i Lenka a Jasmína má u ní a Jirky ten nejlepší domov, jaký může mít.

Od útlého Jasmínina mládí bylo znát, že tato fenka bude mít naprosto jinou povahu než Igi. Salámistka po rodičích, tvrdohlavý a rozpustilý teriér, kterému není nic svaté. Tak jako Alenka nebo Frazzle, šílenec do stop a nahánění všeho živého. Drzoň, který se snaží každý příkaz a zákaz obejít, a na kterého zvýšený hlas nebo pouhé pohrožení neplatí. Tak jako jsme se my nadřeli s výchovou Alenky, tak i Lenka zápasí s Jasmínou, která má na vše jiný názor a občas má stavy, kdy si dělá, co chce. Naštěstí po rodičích zdědila i velkou žravost, takže jí není problém motivovat téměř na vše, co pro ní Lenka vymyslí. Jasmína se díky tomu zdokonaluje v tricích, cvičí obedienci, začala s agility a vyzkoušela si i norování, které v ní probudilo velkého lovce. Do budoucna s ní Lenka plánuje i nějaký lovecký výcvik a složení norovacích zkoušek, protože jak se zdá, Jasmína je přirozený talent. Jinak má Jasmínka nekonfliktní povahu, dobře se snáší s ostatními psy, je velmi hravá a kamarádská. Miluje vodu a plavání, stejně jako běhání za střapečkem, skákání jen tak do výšky a nahánění všeho, co se hýbe. Je to pes s neustále dobrou náladou a vysmátou tlamou. Potrhlo, které skvěle doplnilo parsoní dvojku, nyní už nazývanou "Igimíny". :-)