DĚDIČNÁ HLUCHOTA

Která plemena psů trpí na dědičnou hluchotu a proč?

Postižením sluchu do určité míry trpí všechna bíle strakatá plemena psů. Toto postižení se tedy netýká jen celo bílých psů (argentínská doga, dalmatin) nebo psů s malým podílem barevných ploten (anglický bulteriér, Parson Russell teriér), ale i plemen s menšími bílými skvrnami v srsti.

Co způsobuje dědičnou hluchotu?

Hluchotu způsobuje poškození drobných řasinek, které jsou ve vnitřním uchu uvnitř tzv. hlemýždě. Ty rozkmitává zvuk přicházející přes zevní zvukovod a středouší. Řasinky převádějí zvuky na elektrické impulsy vedené pomocí sluchového nervu do mozku. K poškození řasinek dochází následkem degenerace cév, které je vyživují. Dosud nebylo zjištěno proč k tomu dochází, ale významnou roli v celém procesu hrají buňky cévnaté vrstvy hlemýždě, které vznikají ze stejného základu jako melanocyty (buňky produkující pigment řídící zbarvení kůže a srsti). Poškození těchto buněk vede jak ke ztrátě sluchu, tak i schopnosti produkovat pigment. Jednostranná či oboustranná hluchota je tedy dědičné onemocnění, které vzniká až po porodu a to v průběhu prvních pár týdnů věku štěněte. K úplné ztrátě sluchu dochází okolo 5. - 6. týdne věku, proto je velmi důležité správně načasovat klinické testování sluchu (BAER), tak aby nedocházelo k mylným výsledkům.

Jak chovatel pozná, že je štěně hluché a jak se klinicky testuje sluch?

Není známo jaký způsob dědičnosti má za následek postižení sluchu, proto jediným chovatelským opatřením je testování všech chovných jedinců, tak aby se do chovu nedostávali jedinci jednostranně hluší, kteří jsou od těch slyšících téměř nebo úplně k nerozeznání. Je možné testovat i celé vrhy štěňat, ale oboustranně hluchá štěňata pozná každý pozorný chovatel. Jednoduchý domácí zvukový test (neslyšící štěně nereaguje na žádný zvuk, neslyší Váš hlas ani zvukové projevy svých sourozenců či matky) je třeba provádět vždy tak, aby štěně nic nevidělo a tudíž na silný zvuk reagovalo nejen vizuálně (otočením hlavy po směru zvuku či uleknutím). Toto testování samozřejmě slouží pouze jako předběžná kontrola pro chovatele či majitele štěněte. Při jakémkoliv podezření na hluchotu nebo před zařazením psa do chovu je třeba podstoupit specializované audio vyšetření (BAER) na některém veterinárním pracovišti.
Toto vyšetření se provádí obvykle v hluboké sedaci, tak aby byl pes úplně znehybněn. Do podkoží na hlavě psa se vpichem zavedou elektrody a do sluchátek se vysílá zvuk, který přístroj dle odezvy mozku a podle charakteristických křivek dál vyhodnotí a určí, zda je testovaný pes jednostranně či oboustranně slyšící. Po provedení BAER testu je vydáno písemné potvrzení i s razítkem pracoviště, které tento test odborně provádělo. 

text (c) Leona Urbanová